Campanet a historie

Předpoklad, že název městečka pochází od slova "campana" nebo "campaneta" (zvonek, zvoneček) je celkem blízko pravdy, ale je to špatná domněnka. Spíše vzniklo označení Campanet spojením pozdně latinského slova capanna s arabským plurálem kapanät, což znamená něco jako "seskupení pastýřských salaší" a poukazovalo na to, že oblast byla osídlena nepřetržitě již od prehistorických dob.

V době maurského osídlení patřilo toto osídlení spolu se sídlištěm Ullaró k okresu Inca a tvořilo jádro, kolem kterého rostlo v průběhu středověku město. Poté, co došlo k rozdělení území v časech panování krále Jakuba I. Aragonského (španělsky Jaime I. el Conquistador), mělo pak sídlo po ovládnutí Katalánci rozlohu 18 akrů, resp. 288 quarterad (quarterada = 71,03 arů) a vytvořilo tak spolu s Búgerem a Ullaró a Sa Pobla jedinou obec, která byla přidělena jako královský podíl šlechticům z Barcelony.

V blízkosti jeskyní se nachází původní svatostánek vystavěný na vrcholu kopce Tel, pravděpodobně nad ještě starší stavbou. Současná kaple Sant Miquel se stala již od roku 1248 farním kostelem, jak je ostatně zřejmé z buly papeže Inocence IV. V roce 1315 přešla farní příslušnost k Sa Poblu, v letech 1368 až 1425 pak nazpět k Sant Miquelu, než došlo konečně k převedení náboženské pravomoci na nově postavený kostel v centru města.

Tyto církevní nesrovnalosti tady probíhaly tak říkajíc ruku v ruce s politickými změnami. Kvůli horlivé politice městské výstavby za vlády krále Jakuba II. Mallorského v roce 1300 došlo ke spojení s místem Sa Poblo. Po mnoha diskusích a na žádost městských představitelů se stal Campanet roku 1368 nezávislým místem na povolování náboženských obřadů, a spolu s okresy Búger a Ullaró vytvořili vlastní obec a farnost.

K vůbec poslední změně došlo v roce 1823, kdy se stal Búger samostatnou obcí. Dnešní farní kostel byl zasvěcen Neposkvrněnému početí a byl postaven na pozůstatcích kostela ještě staršího. Stavba byla započata v roce 1717, v době zdejšího působení faráře Miquela Martí Tamorera (jeho hrobka se nachází ve středu kostela, pod presbytářem) a v roce 1774 byla po několika přestávkách dokončena.

Až do 40. let minulého století bylo místní hospodářství omezeno pouze na zemědělský sektor. V roce 1945 zde ale zaznamenal obrovský růst obuvnický průmysl. V současnosti se tu vyrábí na 422 tisíc párů bot, které jsou prodávány na celém ostrově Mallorca, mimo jiné také na Kubě a dokonce je pro své potřeby odebírá i armáda.

V současné době ovšem hraje stále větší roli především stavebnictví a sektor služeb pro cestovní ruch v oblasti Alcúdia. Lidé zde žijí velmi aktivní společenský život, který se odehrává v letních měsících zejména na náměstíčku, panuje tady opravdu velmi čilý ruch a lidé se tu nadšeně mezi sebou baví.