Palma de Mallorca - historie

První zmínky o hlavním městě Palma (Ciutat de Mallorca) pocházejí z roku 123 před naším letopočtem, kdy Římané vyslali své vojáky, aby zneškodnili námořní lupiče, kteří přepadávali římské obchodní lodě a narušovali tak spojení mezi Římem a jeho kolonií. Akci vedl Quintus Cacilius Metellus. Římané se vylodili na východním pobřeží a založili tam sídlo Pollencia, dnešní Alcudia. Rok na to byl celý ostrov pod římskou nadvládou a na západním pobřeží vzniklo další důležité centrum – Palma. Římané ostrov zvelebovali, přivezli sem olivovníky a brzy se stal z Mallorcy příjemný ostrov plný kvetoucí přírody.

Dobré časy za vlády Římanů skončily na začátku 5. století, kdy ostrov pod vedením krále Geisericha obsadili Vandalové. Nadvláda trvala jen krátce, nicméně zanechala po sobě značné následky. Stejně jako další města na ostrově, byla i Palma zničena. V roce 533 byli Vandalové přemoženi Byzantskou říší a ta poté převzala vládu nad ostrovem. Byzantští vládci ale museli čelit častým útokům islámských nájezdníků. Těm se nakonec v roce 902 podařilo Mallorcu dobýt.
Palma pak byla přestavěna dle islámských tradicí. Jako sídlo vezíra sloužil dodnes ohromující palác Almudaina.

Jako v jiných velkých městech, také v Palmě bylo židovské město, které se rozkládalo mezi Placa Major a Carrer Calatrava, severovýchodně od paláce Almudaina.
V roce 1229 město převzal král Jaume I. a islámská epocha tak skončila. Křesťanské plundrování opět znamenalo pro Palmu pohromu a téměř všechny důkazy přítomnosti předcházejících kultur na ostrově byli zničeny. Zanedlouho se Palma stala důležitým centrem obchodníků a rychle bohatla. Stavěly se honosné stavby, například Llotja, katedrály a luxusní domy pro obchodníky. Palma byla stále bohatší a vyžadovala stále vyšší daně, až došlo v roce 1521 k povstání a Palma byla znovu zplundrována. Po mnoha takových ničivých zásazích a obnovách se dočkala dnešní podoby, kterou má také z části na svědomí slavný architekt Antoni Gaudí.