Jídlo a pití

Městečko Binissalem se nachází ve vnitrozemí ostrova Mallorca.

Rozkládá se asi 20 kilometrů od hlavního města Palma de Mallorca, v nadmořské výšce 139 metrů.

Název pochází z arabského názvu Banu Salam nebo Banu Salim, což znamená něco jako "Synové míru" nebo "Synové Salimu".

Největšími uměleckými poklady v celé oblasti jsou nepochybně budovy v samotném městečku.

Jejich velká část, včetně místních vinných sklepů, je postavena z místního kamene.

Pláž Platja den Repic najdete na severozápadním pobřeží španělského Baleárského ostrova Mallorca. Tato 350 metrů dlouhá a 30 metrů široká pláž z kamínků a písku se nachází v městečku Port de Sóller, u pobřežní silnice Passeig de sa Platja.

Platja den Repic se rozkládá na jižní straně zátoky Badia de Soller, přírodního přístavu mezi mysem Cap Gros a malým poloostrovem Racó de Santa Caterina s výběžky Punta de sa Creu a Bufador.

Plážová promenáda je určena k pohodovým pěším procházkám, ale můžete tady projíždět i na kole nebo třeba na kolečkových bruslích. Příjemnou procházku nebo výlet na kole tady můžete uskutečnit z El Arenalu až do hlavního města Palma de Mallorca.

Samotná pláž letoviska Can Pastilla je dobře udržovaná a uklízí se každý den. Jsou zde k dispozici lehátka a slunečníky (za poplatek) a každé Balneario je vybaveno toaletami. Silnice jsou úzké a domy jsou postaveny hustě vedle sebe.

Legenda k názvu místa říká, že král Jaime I. si zde chtěl po dobytí ostrova odpočinout a pojíst chlebovou polévku s olivami a česnekem. Po jídle zvolal mallorskou řečí: "Bé hem dinat", což v překladu znamená, že se dobře najedl. Jiné teorie naznačují, že jméno regionu pochází z arabštiny, ve které výraz "Ben-hijo de" znamená "Syn někoho".

V obci bylo během španělské občanské války (1936 - 1939) mnoho mrtvých, kromě Palmy a Manacoru to bylo totiž místo, kde byla popravena většina stoupenců republiky.

Obyvatelé Porreres jsou také pověstní svou rozhodností a odvahou, s jakými sledují své cíle, jichž také po čase dosáhnou. Jejich charakterové vlastnosti se také projevily ve slavném povstání v předminulém století, kdy opravili za jeden jediný den celou cestu až na nedaleký kopec.

Cala Figuera je jednou z nejromantičtějších a nejzachovalejších rybářských vesnic na ostrově Mallorca. Tato vesnička patří k obci Santanyi v regionu Migjorn a nachází se asi 60 km jihovýchodně od hlavního města Palma de Mallorca na jižním pobřeží. Žije zde kolem 600 - 700 obyvatel.

První zmínka o místě pochází z roku 1306. Na konci 19. století zde vznikly první obytné domy a v roce 1938 byl postaven první kostel, který se nachází v centru, ale je bohužel využíván jako turistická restaurace.

V okolí městečka Algaida stojí rozhodně za návštěvu některá ze starých původních restaurací, kde můžete spatřit kuchyně s otevřeným ohněm a ochutnat tradiční pokrmy ostrova Mallorca. Také určitě ochutnejte domácí likéry, jako např. Hierbas z Can Damoni.

Farní kostel Sant Pere i Sant Paul pochází z 15. století a pozoruhodný na něm je především gotický portál a kuriózní chrliče vody. Oltář je složen ze tří částí a je na něm 13 vyřezávaných sošek.

Portocolom leží na jihovýchodě ostrova Mallorca u největšího přírodního přístavu. Je vzdálen několik kilometrů od známého letoviska Cala d’Or a asi 6 km od hlavního města Palma de Mallorca. Údajně je Portocolom rodným městem mořeplavce Kryštofa Kolumba. Za prohlídku stojí staré město a jeho roztomilé úzké uličky. Najíst se můžete v jedné z mnoha restaurací, které nabízejí místní speciality.

Deiá je malé městečko na severu pohoří Tramuntana, v severní části ostrova. Má asi 700 obyvatel a je známé jako centrum umělců na Mallorce, již od dob první světové války. Anglický básník, romanopisec, a učenec, Robert Graves (autor známého románu "Já Claudius") byl jedním z prvních cizinců, který se usadil ve vesnici a žil zde až do své smrti. Používal místo jako inspiraci pro mnoho psaných příběhů, včetně historického románu "Hercules, můj spolunámořník". Z jeho domu je dnes muzeum.

Základem tradiční kuchyně na Mallorce je vepřové maso, zelenina, cibule, česnek a olivový olej. Národním pokrmem není paella, která pochází z Valencie, ale různé varianty "eintopfu", tedy jídla z jednoho hrnce. Nejjednodušší varianta tohoto pokrmu se jmenuje sopa mallorquines. Z názvu se dá tušit, že jde o polévku, ale určitě nečekejte klasickou polévku, kterou známe u nás. Jedná se o zvláštní vesnické jídlo ze zelí, masa a tenkých plátků chleba zvaných sopas.