Mallorca - umění a architektura

Nejstarší doklady o tvůrčí činnosti pradávných obyvatel Mallorky sahají do dob dlouho před naším letopočtem. Z těchto časů se ale zachovalo velmi málo památek, například stavby talayots (talaiots) u Capocorb Vell nebo v osadě Ses Paises z doby bronzové a dále pozůstatky římského opevnění v Alcúdii.

Více hmatatelných důkazů po sobě zanechali až Maurové, kteří na Mallorcu přišli v roce 902. Na první pohled jsou ale výsledky 300 let trvající islámské nadvlády těžko viditelné. Arabské minarety ani bazary zde nenajdete, ale například pozůstatky vybudovaných skalních teras Banyalbufar, zahrady Raixa a Alfàbia nebo základy opevnění paláce Almudaina v hlavním městě Palma jsou klasickým příkladem dávné arabské kultury.

Když ve 13. století král Jaume I. vyvedl ostrov z maurské nadvlády a začal s jeho obnovou, v celé Evropě se už prosazoval gotický sloh, který pak celou architektonickou výstavbu Mallorky ovlivňoval.
Ve 14. a 15. století zažila Mallorca významný rozkvět a stala se centrem západního středomoří. V té době ještě nebyl objeven mys Dobré naděje a tak byla Mallorca pro obchodní lodě důležitou zastávkou a otočným bodem na cestě do orientu. Kulturní a obchodní boom se projevil především ve výstavbě nádherných a přepychových paláců bohatých obchodníků. Asi nejhezčím příkladem je Llotja, původní burza se zbožím, která byla postavena v roce 1451 ve stylu katalánské gotiky. Z této doby pochází také mnoho kostelů, například Santa Creu a Sant Nicolau nebo klášter Sant Francesc.

Zlaté časy rozkvětu byly ukončeny v 16. století opětovnými maurskými nájezdy ze severní Afriky. Ty byly zastaveny až námořní bitvou u Lepanta v roce 1571. Poté opět zažila Mallorca stavební rozmach, tentokrát v renesančním stylu. Bohatství Mallorky bylo opět nejvíce viditelné na honosných palácích obchodníků, kteří se mezi sebou trumfovali, kdo bude mít svůj dům nejlépe vyzdobený.

Španělská secese, zvaná "modernisme", přišla na Mallorcu z evropské pevniny velmi brzy. V roce 1897 obnovil Pedro Aguiló Forteza maurskou tradiční výrobu kachlí a založil továrnu na keramiku La Roqueta, kde pracovalo mnoho secesních umělců a rychle se tak rozmohla móda ozdobných kachlí La Roqueta. Když začali na Mallorcu na začátku 20. století přijíždět první turisté a byl postaven nový Gran Hotel dle návrhu žáka slavného Antoniho Gaudí, stala se smozřejmě La Roqueta dodavatelem kachlí a významně tak ovlivnila vzhled hotelu a dalších staveb, které jeho styl napodobovaly.